Konec jedné etapy rozvoje Tivatu

Historie Tivatu, města a letoviska v boce Kotorské zasahuje až do římských dob, ale největší a nejrychlejší rozvoj zaznamenal až v novodobých dějinách. Začalo to za druhé rakouské okupace boky Kotorské, kdy tu koncem 19. století Rakušané vybudovali arzenál, tedy závod pro opravu válečných lodí, kde se též stavěly, vyzbrojovaly a opravovaly válečné lodi. Postavení arzenálu přineslo pracovní místa obyvatelům z širokého okolí a zvýšilo věhlas celé boky Kotorské jako významné základny rakouského válečného námořnictva. A za královské Jugoslávie se pak Tivat stal její hlavní námořní základnou.

Začátek druhé světové války znamenal pro Tivat zkázu již od prvního válečného dne. Tivat s jeho námořní základnou bombardovali nacisté stejně jako hlavní město Bělehrad a další důležitá města hned 6. dubna 1941; právě těmito nálety začal bez vypovězení války Hitlerův masový útok na Jugoslávii. Náletů se zúčastnilo mj. přes 2000 německých letadel. V obecném chaosu, který tehdy v zemi nastal, nebylo velení jugoslávského válečného námořnictva schopno provést náležitá opatření k záchraně loďstva, resp. k jeho kompletnímu připojení ke spojeneckému námořním silám. Výjimkou byla jedna ponorka a dva torpédoborce, kterým se podařilo uniknou a staly se pak součástí spojeneckého loďstva. Ostatní válečné lodě, včetně ponorek, veškerá jejich výzbroj, jakož i skladiště, arzenál a další pomocná zařízení se 17. dubna 1941 vzdala 9. italské armádě.

Zářnou výjimkou byl torpédoborec Zagreb, který se díky svým dvěma důstojníkům zapsal zlatým písmem do jihoslovanské historie: důstojníci Milan Spasić a Sergej Mašera vyhodili svou loď raději do povětří, aby nepadla do rukou okupantů, a sami s ní zahynuli. Stali se z nich národní hrdinové.

Tivatský arzenál se úspěšně rozvíjel i za socialistické Jugoslávie, kdy se zaměřil výhradně na opravy válečných lodí. Konec jeho prosperity přinesl až rozpad Jugoslávie začátkem 90. let minulého století, kdy došlo k likvidaci mnohých výrobních programů a ke jeho celkové stagnaci.

Z veřejné soutěže na prodej arzenálu vyšla vítězně firma PM Securities kanadského miliardáře Petera Munka. Na více než 20 hektarech, které prodávaný závod v Tivatu zaujímá v nejpěknější části pobřeží v tomto městečku, investor vybuduje hotelová zařízení, golfové hřiště, muzeum, butiky a zdravotní středisko. Sám arzenál se změní v přístav pro velké jachty. Celý komplex bude určen pro movitou klientelu. Jednou z nejdůležitějších součástí prodejní smlouvy je závazek nového majitele vyčistit zdejšího moře od pozůstatků činnosti opravny lodí, která tu existovala přes sto let. Předpokládá se, že na sanaci moře bude vynaloženo 6,2 milionů eur, na sanaci pevninské části 4,5 milionů eur. Podle smlouvy má investor vynaložit během čtyř let minimálně 106 milionů eur. O tom, jaký význam má smlouva o prodeji arzenálu pro černohorský stát, svědčí mj. skutečnost, že za černohorskou stranu ji 28. října 2006 podepsal předseda vlády Djukanović.

Do budoucna se tak bude Tivat rozvíjet jako město čistě zaměřené na cestovní ruch a služby s ním spjaté.

A černohorské námořnictvo? Přestěhuje se z Tivatu do Baru a část lodí bude prodána ve veřejné soutěži.