Skadarské jezero

Skadarské jezero

Skadarské jezero se může pochlubit řadou superlativů. Je to nejvýznamnější a největší sladkovodní jezero na Balkáně, největší ptačí rezervace v Evropě, poslední přírodní stanoviště pelikánů v Evropě a také je jedním z posledních sladkovodních mokřadů ve Středomoří. A v neposlední řadě je i jednou z největších přírodních a kulturních historických atraktivit v Černé Hoře a postupně nabývá stále větší význam jako rekreační místo v zemi.

Skadarské jezero je národní park o rozloze 40000 m2 (včetně přilehlé pevniny) a rozkládá se v zetsko-skadarském údolí, 7 km od moře (to je ovšem vzdálenost jeho nejjižnějšího cípu. Dvě třetiny patří Černohorcům, jedna třetina Alabáncům. Průměrná hloubka tohoto jezera, které je kryptodepresí, je 6 m, ale dosahuje na některých místech až 60 m.

Celé léto brázdí vody jezera čluny a lodě jak s výletníky, tak i s dlouhodobějším,i rekreanty na jezeře. Většinou jsou to cizinci. Křižují jezero v četných příjemných zálivech, u ostrovů a poloostrovů, proplouvají hustým rákosím nebo pestrobarevným kobercem nádherných vodních květů, které v určitých obdobích pokrývají jezerní hladinu. Nechybí v nich ani lekníny a stulíky. Mezi návštěvníky jezera bývají často botanici a biologové, stejně jako historici a historici umění. Vždyť jezero a jeho četné ostrovy byly kolébkou černohorské státnosti. Tady stála severně od vesnice Vranjina pevnost Žabljak, sídlo vládců Černé Hory z rodu Crnojevićů, v blízkosti stálo mauzoleum Crnojevićů - kostel Bohorodičky na Komu (Bogorodica na Komu) z 15. století. V blízkosti městečka Rijeka Crnojevića byl slavný klášter Obod s první (hlaholskou) tiskárnou na Balkáně (konec 15. století). Pod kopcem Besac s pozůstatky hradu na vrcholu byla objevena ilyrská nekropole. V Orahovu je kostel sv. Mikuláše (Sveti Nikola), s freskami, z 15. století. Četné jsou památky jižně od Virapazaru, a to především kostely a kláštery ze 14. až 15. století, ve Starčevu, Bešce, Moračniku, Ostrosu a jinde. Unikátním, nepříliš starým pamětníkem je věznice na ostrůvku Gromozuru, kterému se říkalo "černohorský Alacatraz". Vybudoval ji poslední vládce Černé Hory, král Nikola, a byla určena výlučně pro Nikolovy politické protivníky - ale jen pro ty, kdo neuměli plavat. Podle místní tradice se jednomu vězni podařilo z přísně střežené věznice uprchnout. A jeho místo musel ve vězení zaujmout strážný z věznice a přijmout tak trest za uprchlého vězně.

V posledních letech drasticky klesá počet zde žijících ptáků i ryb. Zvažuje se proto, zda by situaci nepomohl řešit zákaz lovu ptáků, který se zatím vyhlásil na tři roky a konečné rozhodnutí by pak padlo po dalším vyhodnocení stavu.

S rybami je to ještě horší, protože vyhlásit zákaz rybolovu, byť dočasný, není možné, neboť na rybolovu jsou stále ještě závislé stovky rodin. Žijí tu jednak ryby, kterým je jezero stálým domovem, jednak sem zabloudí i mořské ryby, což potvrzuje čistotu vody v jezeře. Za tu může děkovat především sladkovodním pramenům na dně jezera. Je jich na padesát a právě ony přispívají k tomu, že se voda v průběhu roku kompletně vymění dvakrát až čtyřikrát. Jezerní voda má nejvyšší kvalitu - je zařazena do první kategorie.

V minulosti byli zdejší obyvatelé výlučně rybáři. Před léty vozili tisíce kilogramů sušených ryb na jadranské pobřeží a do Srbska. V dobách, kdy ryb bylo málo, rozhodovala rybářská komunita o tom, které rodině a kolik ryb bude přiděleno. Tehdy měla právo sem tam na nějaký kilogram jen rodina, která měla malého chlapce. Rodiny s dívčí populací neměly právo na nic.

Na jezeře dosud žijí mezi místním obyvatelstvem četné pověsti, báje a pohádky. Ovšem už jen u staré generace. Ta vypravuje např. o sv. Petru Cetinjském, který žil na poloostrově Obite. Místní zemědělci požádali světce, když přišel na poloostrov, aby jim pomohl dovést krávy z pastvy, aby je cestou nenapadli vlci, kteří byli v tom kraji velmi rozšířeni. Světec jim řekl, aby si nedělalo starosti, že vlci už nikdy jejich kravám neublíží. A tak se také stalo. Zatímco stáda v obcích mimo Obite vlci decimovali, místní krávy žily v bezpečí.

Ten, kdo místo těchto lidových pověstí má rád dobrá jídlo a pití, si na Skadarském jezeře přijde na své. V místních restauracích, a to jak v uzavřených, tak i v těch provizorních, "letních" přímo na břehu jezera připravují nejrůznější druhy ryb na desítky způsobů. A nejen ryb! A místní víno patří k těm velmi kvalitním.

Je toho ještě mnoho jiného, proč stojí zato podniknout výlet na jezeru. A je to příjemná změna koupat se zase jednou ve sladké vodě jezera.