Památky v muzeu Viskovićů v Perastu v boce Kotorské

Šlechtický rod Viskovićů zanechal nesmazatelné stopy v historii černohorského Perastu (viz Kotor - Výlety), jednoho s nejpozoruhodnějších míst v zálivu boka Kotorská. Jeho historie je velmi stará, zprávy v něm lze najít již od začátku 15. století. A poslední člen rodu a majitel rodového sídla v Perastu, Josip Visković, odkázal v roce 1970 svůj palác a všechny jeho památky městu Perastu s tím, aby byly zpřístupněny návštěvníkům. Na realizaci Viskovićova záměru však bylo nutno čekat několik desetiletí, neboť než mohly být pamětihodnosti v paláci řádně zkatalogizovány a připraveny pro prezentaci v paláci - muzeu, došlo v roce 1979 k zemětřesení, které způsobilo na černohorském pobřeží Jadranu (ale i v jižní Dalmácii) obrovské škody a mezi těžce postiženými budovami byl i palác Viskovićů. Ostatně městečko Perast utrpělo při něm i mnohé další velké škody.

Předměty z Viskovićova odkazu byly prozatímně uloženy v nedalekému Muzeu města Perastu - část exponátů se stalo součástí jeho fundusu, část byla uložena do depozitáře a nebyla tak vůbec veřejnosti přístupna.

Palác Viskovićů pak čekal dlouho na úplnou rekonstrukci a teprve po jejím dokončení mohly být v něm uspořádány jeho sbírky. A tak teprve nyní mohou návštěvníci Perastu shlédnout i tuto zajímavou expozici nazvanou Pamětní muzeum Viskovićů (Memorijalni muzej Viskovića). Je zaměřena především na historii rodu Viskovićů v době panství Rakouska, resp. Rakousko-Uherska v této části Černé Hory, tedy v 19. století a na začátku 20. století.

Vystavené předměty a archiválie podávají autentické svědectví jednak o osobnostech - významných členech rodu, jednak o duchu doby, v níž tito mužové žili a pracovali. Současně je svědectvím o jejich současnících a sousedech, kteří mnohdy neměli tolik štěstí, aby se památky na ně zachovaly do dnešních dnů.

Nejvíce prostoru muzea je věnováno těm členům rodu, kteří se nejvíc proslavili a nejvíc přispěli ke slávě rodového jména. A z jejich doby pochází také většina exponátů.

Mnozí z nich získali výjimečnou pověst v evropských mořeplaveckých kruzích jako skvělí mořeplavci, kapitáni a námořní odborníci. Někteří z nich sloužili na zámořských obchodních lodích a získali vysoká vyznamenání. Nebylo však málo těch, kteří vynikli jako diplomaté, osvědčili se v konzulární službě. A právě diplomaté dostali v průběhu své služby nejvíc řádů a vyznamenání.

I o úspěšných vojenských akcích na lodích, kterým veleli, svědčí některé dochované předměty, jež jsou v paláci Viskovićů vystaveny. Tak např. Hanibal Visković, který žil v 18. a 19. století, se vyznamenal při dobývání pevnosti sv. Jana v Sýrii v roce 1841 a v muzeu je s úctou chován prapor, kterého se osobně zmocnil při smělém výpadu do pevnosti.

Velká část vystavených řádů patřila Vjekoslavu Viskovićovi, kapitánu dálkové plavby, který však získal ostruhy především v rakousko-uherské diplomatické službě. Byl nositelem saského Rytířského kříže, rakouského Rytířského kříže, dvou tureckých řádů, dvou ruských, pruského řádu a řady dalších.

Konzulem v Norsku, Švédsku a v Rumunsku byl Josip Visković, kapitán lodí rakouské plavební společnosti Lloyd - i on měl pěknou řádku vyznamenání.

Frano Visković, hlavní inspektor u Lloydu, měl skvělou pověst ve vědeckých námořních kruzích díky řady patentů a odborných děl s námořní tematikou. Proslul však i jako autor Historie Perastu. I on byl nositelem několika vyznamenání a řádů- rakouských, tureckých, srbského a černohorského a dokonce i dvou papežských řádů.

Velká byla i kariéra Krsta Josipa Viskoviće - námořní i diplomatická. Část života trávil v různých funkcích v boce Kotorské a velmi se zasloužil o uspořádání archivu a sbírek rodiny Viskovićů.

Pokud jde o šlechtický titul Viskovićů, ten byl velmi starý. Prvním nositelem titulu "conté" (hrabě) byl Frano Marjanov Visković, jemuž jej dědičně udělila Benátská republika v roce 1695 (kopie dokladu o tomu ze Státního archivu Benátské republiky je vystavena ve sbírkách paláce Viskovićů). Rakouský šlechtický titul "grof" (hrabě) získali Vjekoslav, Josip a Frano Viskovićové (dokumenty o tom jsou rovněž uloženy v archivu paláce).

Dochované sbírky v paláci svědčí o tom, že Viskovićové byli lidé vysoké kultury, kteří se zabývali mimo svůj obor i historií, překlady z cizích jazyků a dokonce i malováním. Dosvědčuje to bohatá dochovaná knihovna, rodinný archiv, obrazy, grafika, staré fotografie, sbírka dobových zbraní a velmi zachovaný nábytek.

Mezi exponáty je řada dokladů o stycích Viskovićů s předními osobnostmi tehdejší Evropy z nejrůznějších oborů lidské činnosti.

Celek představuje skvělou ukázku vybavení paláce šlechty v této části Evropy.

Zdroj informací: deník Pobjeda (www.pobjeda.co.yu)

Související články:

• Tradice perastských kapitánů v boce Kotorské
• Bokeljské námořnictvo, nejstarší a nejvěhlasnější sdružení námořníků na východním pobřeží Jadranu
• Rozšíření Muzea města Perastu