Černá Hora - průvodce po pobřeží
K nejstarším letním slavnostem, které se každoročně pořádají v městečkách na pobřeží Kotorského zálivu (viz boka Kotorská) patří tzv. Fašinada. Je to tradiční svátek městečka Perastu (viz Kotor - Výlety), který se letos bude slavit již více než pětistopadesáté. Je spojen se středověkou legendou, podle níž dva perastští rybáři, bratři Mortešićové, lovili ryby 22. července 1452 u útesu, kterému se říkalo "škrpjel" (tj. útes). A na tomto útesu se zachytila ikona Matky Boží s Ježíškem. Kde se vzala, rybáři nevěděli. Když se jeden z bratří, který byl těžce nemocen, dotkl rukou ikony, pocítil, jak z jeho těla odchází nemoc a zaplavuje jej nepoznané blaho a klid. Od té doby se zbožní obyvatelé Perastu modlili k nalezené ikoně za uzdravení, za záchranu před pirátskými nájezdy, za ochranu před bouřemi, nemocemi aj.
Jako dík Bohorodičce za ochranu vršili rybáři i námořníci z Perastu a okolních vesnic kamení na útesy, až mohli na takto vzniklém ostrůvku postavit kostel zasvěcený Matce Boží z útesu (Gospa do Škrpjela), v němž je i zázračná ikona bratří Mortešićů. Tradice pouti se dodržuje dále a vždy 22. července vyplouvají z Perastu a sousedních obcí v boce Kotorské - ze Stolivu, Kamenarů a Lepetanů desítky ozdobených člunů a loděk s nákladem kamení, které pak u ostrůvku vyklopí do moře. A po tomto tradičním rituálu následují bohoslužby v mariánském kostele u uctívané ikony.
Tradičním svátkem je i Rybářský večer v Bigovu (Ribarsko veče u Bigovu). Bigovo je nevelká vesnice v zálivu Trašte, jižně od živého letoviska Tivat, a to v jeho malé, dosti hluboké zátoce Bigovo. Do Bigova vede asfaltová cesta z Tivatu (asi na poloviční cestě z ní odbočuje silnice k hotelovému komplexu Plavi horizonti a dále na poloostrov Luštica). Bigovo je rybářská, zemědělská a vinařská obec, kde se již po staletí dodržuje prastarý obyčej. Začátkem srpna (letos 13.8.) připravují obyvatelé na zdejších plážích ohniště, na nichž pečou na roštu čerstvě nalovené ryby všeho druhu, a to v nemalém množství. V moři chladí zásoby vína, které přinesli z domova. Místní hospodyně rozloží na zem bílé ubrusy a na ně nakladou čerstvě upečený vonící chléb, sýry, olivy, různé druhy uzených ryb, sušené fíky a jiné dobroty. Jedí se ryby, chléb, sýry a zapíjí se vínem podle libosti, hluboko do noci se zpívá. Někdy tu bývá i ohňostroj.
Mimořádně veselou zábavní akcí je Mezinárodní letní kotorský karneval (Internacionalni kotorski ljetnji karneval), který se letos koná od 30. července do 4. srpna v historickém městě Kotoru. Kotorský karneval se stal v roce 2000 členem Sdružení evropských karnevalových měst (FECC) a jeho návštěvnost je rok od roku větší. Letos se ho zúčastní karnevalové skupiny z Černé Hory, Itálie, Řecka, Slovinska, Chorvatska, Rakouska, Švédska, Německa a dalších zemí. Slavnostní zahájení karnevalu proběhne 30.7. na Náměstí zbraní (Trg od oružja) a na programu hned následuje přehlídka mažoretek. Následující den je věnován dětem a dětskému karnevalu. První tři večery jsou zasvěceny gastronomickým a rybářským slavnostem, které se konají jak v Kotoru samotném, tak i v blízkých městečkách. Předposlední večer se představí zahraniční karnevalové skupiny. Vyvrcholením karnevalu je karnevalový průvod a karnevalová noc 4. srpna. Na improvizovaných jevištích podél trasy průvodu tančí maskované tanečnice a tanečníci, jinde je možno vidět mažoretky v bokeljských krojích a stovky, ba tisíce masek, nápaditých i konvenčních, tančících a bavících se v úzkých uličkách a náměstích starého jádra Kotoru. Hraje hudba nejrůznějších žánrů, víno teče proudem. Přesně o půlnoci se rozezvučí kotorské zvony a začne nádherný ohňostroj. Ale lidé se baví dál, do rána je daleko… Informace: www.kotorkarneval.com.
Den 18. srpna je už po staletí zasvěcen velkých oslavám, svátku Bokeljská noc (Bokeljska noć). Hlavní atrakcí Bokeljské noci jsou nazdobené čluny a loďky, které vytvářejí průvod podél přilehlého Kotorského zálivu, ale křižují záliv všemi směry. Jejich výzdoba je mnohdy fantastická a vytváří jakési alegorické čluny, plné masek různých mořských živočichů i rostlin. Mezi nimi je mnohdy viděl i čluny cizinců, kteří nechtějí jen pasivně sledovat rej lodí, ale chtějí být v samém centru zábavy. Právě turisté bývají často členy různých jury, které rozhodují o vynalézavosti a vtipu zábava přestěhuje na pevninu a tancechtiví účastníci zaplaví kotorská náměstí a tržiště, která pak okupují dlouho do noci.