Černá Hora - průvodce po pobřeží
Kotor je starobylé město ležící v úzkém závěru boky Kotorské, u paty lovčenských skal a srázů. Nevelká osada tu stála již pře 4. stoletím př. n. l. Historikové nejsou jednotni v tom, jak byla osada pojmenována - někteří jsou toho názoru, že se jmenovala Acruvium, jiní dokládají název Catarum. Ví se však, že původní osada neležela přímo u moře, nýbrž na vrcholové plošině kopce Sveti Ivan nad dnešním městem. Tato osada neměla opevnění, neboť přírodní podmínky zdejšího skalního reliéfu poskytovaly obyvatelům bezpečnost i bez hradeb, v případě velkého ohrožení se naskýtala možnost ústupu do vysokohorského terénu ještě podstatně výš, kde mohli být před nájezdníky úplně bezpečni.
V období, v němž došlo jak k rozkvětu, tak i pádu ilyrského státu, tj. od 3. století př. n. l. do 1. století n. l, nehrála zdejší osada žádnou významnou úlohu, neboť hlavní tíhu bojů Ilyrů s Římany nesla dobře opevněná ilyrská města v oblasti, jako byl Rizon (též Rhizon, za římského panství Risinium, dnešní Risan - viz Výlety z Kotoru) a Olcinium (dnešní Ulcinj), jakož i osady v dnešní severní Albánii.
Po pádu nejmocnější ilyrské královské dynastie, začínající králem Pleuratem a končící poraženým a zajatým králem Gentiem, upevnili Římané svou moc v oblasti; silně se zde projevila i infiltrace římského způsobu života, latiny a kultury.
Právě v 1. století n. l., po úplné likvidaci ilyrského odporu za císaře Augusta, došlo k přestěhování zdejší osady z kopců k mořskému pobřeží, kde se pak Kotor rozvíjel na svém trojúhelníkovém půdorysu, později sevřeném hradbami.
Z dalšího dějinného období, charakterizovaného nejprve římskou nadvládou a později barbarskými vpády při stěhování národů, se dochovalo jen málo zpráv. Ty pozdější se vesměs vztahují k iniciativě císaře Justiniána obnovit život ve zdejší části Balkánu, tedy v římské provincii Ilyricum a opět zde upevnit římskou, tentokrát východořímskou moc.
Podrobnější informaci přinesl až Konstantin Porfyrogennétos v 10. století, který mimo jiné popsal stavbu zdejší svatyně - martyria ke cti mučedníka sv. Tryfóna z 9. století.
Následující pohnutá staletí, charakterizovaná mj. vpádem Saracénů a ničením za válek Byzance s makedonským carem Samuelem, přinesla potřebu postavit nový reprezentativní biskupský kostel - katedrálu. Nebyl to však první katedrální kostel v Kotoru; jako katedrála sloužila již starší bazilika P. Marie (Sveta Marija od rijeke). A právě starobylým, převážně románským sakrálním stavbám se budeme věnovat v další procházce Kotorem.
Zdroj informací: www.kotor.org.yu (v současné době nefunkční)
Kotoru jsme se již věnovali v tematických článcích: