Tivat

Městečko Tivat (11000 obyvatel) je rušné letovisko v Tivatském zálivu boky Kotorské, ležící na úpatí kopce Vrmac. Jeho pobřeží je velmi členité. Na sever, u mysu Seljanovo navazuje na letovisko Donja Lastva. Proslulo svým krásným rozsáhlým přímořským parkem s četnými subtropickými a exotickými rostlinami. Byl založen v 19. stol. V současné době není tento chráněný park dostatečně udržován.

Administrativní součástí občiny Tivat je osada a menší letovisko Donja Lastva, který má stejný ráz jako Tivat a svou výstavbou a plážemi s Tivatem postupně splývá.

U Tivatu je jediné letiště na černohorském přímoří (5 km jihovýchodně).

Koncem 19. století tu Rakousko-Uhersko vybudovalo arzenál (opravnu válečných lodí) a za královské Jugoslávie sloužil jako její hlavní námořní základna (viz tematický článek: Konec jedné etapy rozvoje Tivatu). Přímo uprostřed letoviska je jachtařský přístav - marina.

K Tivatu patří i malé ostrůvky v blízkosti města, a to Prevlaka, jež se nyní nazývá Ostrov květin (Ostrvo cvijeća), ostrůvek Sveti Marko a Otok, dále letovisko Plavi Horizont v zátoce Pržno se stejnojmennou pláží. Zátoka je součástí zálivu Trašte, na jihozápadní straně poloostrova Luštica. V hotelu Plavi Horizont se konají ozdravné pobyty dětí z České republiky, které pořádá Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR pod názvem "Mořský koník" (viz aktualita: "Mořský koník" na černohorském pobřeží). Zdejší pláž byla oceněna Modrou vlajkou (viz Rekreační pobyty).

Historie

Podle legendy měla na tomto místě jedno ze svých sídel ilyrská královna Teuta. V každém případě tu stávala osada již v antice (archeologické nálezy pod mořskou hladinou). Teprve začátkem novověku, v dobách prosperity bokeljské mořeplavby v 16. a 17. stol., si zde bohaté rodiny rejdařů a kapitánů stavěly letohrádky, které se však většinou nezachovaly nebo zůstaly jen v pouhých zbytcích. Církev si tu stavěla kláštery, ale i ty postihl až na výjimky stejný osud.

Památky

Specifikou Tivatu a hlavně jeho přilehlého okolí jsou malé kostelíky, mnohdy chátrající, převážně stojící o samotě uprostřed zeleně, např. kostel sv. Šimona (Sveti Šimun), sv. Sergeje (Sveti Srdj), sv. Anny (Sveta Ana), sv. Lukáše (Sveti Luka). Jiné byly a jsou součástí klášterů, většinou těch na blízkých ostrůvcích. Kostelíky pocházejí vesměs z 15. až 17. stol.

V Tivatu stojí za prohlídku kostel sv. Antonína (Sveti Antun) ze 14. stol. Říká se mu šlechtická oratoř (Oratorij plemića), podle četných erbů na náhrobcích v kostele.

Zajímavá je i obranná věž rodiny Bućů s kapličkou, ze 16. stol.

Zábava

Velmi zajímavou akcí je Bokeljská noc (Bokeljska noć), která se bohužel koná v únoru, tedy mimo sezónu. Jsou to svátky historického bratrstva Bokeljské námořnictvo (Bokeljska mornarica), založeného už v 9. stol., s tradičními zvyky, tanci, zpěvy, kroji; doprovází ji i další zábavní program (viz tematický článek: Bokeljské námořnictvo.

Oblíbenou zábavou s různorodým programem jsou Letní slavnosti pod širým nebem (Ljetnje fešte na otvorenom), která se koná v červenci a v srpnu. Festival módy Modus, Moda, Vivendi probíhá každoročně v srpnu. Velmi přitažlivou rybářskou slavností za hojné účasti místního obyvatelstva je rybářský večer (Ribarsko veće) v Bigovu jižně od Tivatu (v srpnu).

V letovisku Donja Lastva jsou v srpnu na programu náboženské a lidové tradiční slavnosti Lastovské slavnosti (Lastovske fešte).

Kultura

V Tivatu je velké divadlo v přírodě. V místím Kulturním středisku, ale i mimo ně se po celou sezónu konají různé kulturní akce. Organizují se především v rámci Tivatského kulturního léta (Tivatsko kulturno ljeto). O bohatý kulturní život v místě se stará mj. 15 amatérských, převážně divadelních a pěveckých spolků, které jsou velmi aktivní.

Výlety

• Staré saliny též Tivatské saliny zv. Tivatska solila - 6 km jižně od Tivatu. O zdejší poměrně rozsáhlé saliny se v minulosti vedly těžké boje. Část salin je dosud v provozu. Tivatské saliny se nacházejí na ploše 150 hektarů. Celou tuto rozsáhlou oblast tvoří mělké bahnité laguny a bývalé saliny (tj. nádrže se slanou vodou, ze kterých se odpařováním získává sůl), z nichž část je naplněna mořskou vodou. Bahenní vegetace rostoucí v zasolených mokřadech je v Černé Hoře v současné době unikátem. Mělká slaná voda je bohatá rybami a bahnité dno poskytuje ptákům výborné podmínky. V kanálech, které odvádějí sladkou vodu z toků v přilehlém vnitrozemí, je voda naopak sladká a žije v ní mj. četné druhy hmyzu, které tvoří převážnou část potravy ptáků. Význam salin a celého přilehlého polje zvyšuje jejich poloha na migračních cestách četných druhů ptáků, což nezanedbatelně přispívá k předpokladům budoucí ekoturistiky. Připravují se tu programy "bird-watchingu" i další naučné a poznávací akce.

• Poloostrov Luštica, který se rozkládá jihozápadně od Tivatu , uzavírá z východní strany vjezd do boky Kotorské. Poloostrov je přístupný po místní silnici až na svou západní stranu. Pro koupání je nejvhodnější jihovýchodní pobřeží, kde je v zálivu Trašte mnoho malých pěkných zátok, mj. i Pržno s hotelovým komplexem Plavi Horizont. Tato mělká zátoka je poktyta hrubým pískem a zdejší pláž se chlubí tzv. Modrou vlajkou (viz Rekreační pobyty). Zátoka Krtole, tam, kde se Luštica napojuje na pevninu, je nejlepší kotviště v Tivatském zálivu. Při výletu na západ poloostrova Luštica se obvykle navštěvuje Modrá jeskyně (Plava špilja) u zátoky Žanjica s krásnými plážemi a ostrůvek Mamula s mohutnou pevností stejného jména, která střežila vjezd do celé boky. Za 2. světové války tu okupanti měli obávané vězení. Pěkným výletním cílem na severozápadním cípu Luštice je vysoko položená osada Klinci s dvěma kostelíky z 18. stol. a širokým výhledem. Pod Klinci na pobřeží je malebná osada Rose se skalnatou pláží. Na západním pobřeží poloostrova, mezi osadou Rose a zátokou Žanjica se nachází v zátoce Dobreč stejnojmenná pláž, která je oceněna i prestižní Modrou vlajkou (viz Rekreační pobyty). Je písečná a oblázková. Ostatně, na poloostrově jsou další dvě pláže, kde vlaje tato Modrá vlajka, a to pláž Porto v zátoce Žanjica a výše zmíněná pláž Plavi Horizonti v zátoce Pržno.

• Před Tivatem leží tři ostrůvky, a to Prevlaka (nyní nazývaná Ostrvo cvijeća = Ostrov květin), ostrůvek Sveti Marko a Otok. Na Prevlace jsou zříceniny kláštera Archanděla Michaela (Sv. Arhandjel Mihail) s kostelem postaveným na místě starokřesťanské baziliky. Zničili ho v 15. stol. Benátčané. Ostrůvek je spojen s pevninou náspem, po němž vede cesta.
  Další ostrov,Sveti Marko, dříve též Stradioti, je bohatě zalesněný. V jeho zeleni jsou rozesety chatky v polynézském stylu, které byly součástí velkého letoviska Clubu Méditarranée. Je přístupný pouze lodí nebo člunem. Je tu krásná, 4 km dlouhá pláž.
  Na posledním, malém ostrůvku zvaném prostě Otok (znamená Ostrov) je benediktinský klášter z 15. stol. , obnovený ve století minulém.

• Do osady Gornja Lastva nad letoviskem Donja Lastva. Od osady je velmi pěkný výhled na boku. Dominantou osady je středověký kostel sv. Víta (Sveti Vid). Některé stavby v obci jsou zchátralé, neboť osada byla citelně postižena zemětřesením v r. 1979. Obyvatelé, kteří z obavy z dalších otřesů vesnici opustili, se většinou vrátili a dali své domky podle možnosti do pořádku. Výstup z D. Lastvy trvá 45 minut, je však možné i vyjet autem. Z osady lze pokračovat na nejvyšší vrchol, tj. kopec Vrmac (768 m); výhled z něho patří v této části boky k nejkrásnějším.

• Do historického města Kotoru - 18 km