Černá Hora - průvodce po pobřeží
Starobylé město (22000 obyvatel) s přístavem leží v závěru Kotorského zálivu (součást boky Kotorské) na úpatí pohoří Lovćen, jež mu vytváří působivý závěr. V roce 1979 byl Kotor zapsán pro své mimořádné bohatství kulturních památek, především však pro svůj neporušený systém městského opevnění, na seznam světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Součástí zápisu je i Kotorský a Risanský záliv. Navštěvuje se především jako cíl výletů, ale má i rekreační zařízení, velmi četné možnosti sportování zábavy a kultury. Při zemětřesení v roce 1979 utrpěl Kotor, zejména jeho staré jádro, ohromné škody. Opravy trvaly řadu let.
Město má velmi starou námořní tradici. Kotor byl do roku 1918 druhou hlavní základnou válečného námořnictva Rakousko-Uherska (po Pule). V létě je v provozu trajektové spojení s Itálií. V místním přístavu má sídlo přístavní kapitanát (Lučka kapetanija).
Nová část města se táhne na obě strany starého jádra podél mořského pobřeží. V blízkosti města, mezi městečkem Prčanj a Stolivem, je na poloostrově Markův mys (Markov rt) na břehu moře stejnojmenný turistický komplex a rekreační možnosti.
Jadranská magistrála spojující Kotor s Budvou vede tunelem proraženým v kopci Vrmac.
Nejstarší zprávy uvádějí jako zakladatele zdejší osady Akurion řecké přistěhovalce. Řeky pak vystřídali Římané, za nichž se město nazývalo Acruvium, po nich následovali Byzantinci a Slované. O tuto velmi dobře spravovanou autonomní obec usilovali různí vládci, včetně uherských králů, ale až Benátčané se města zmocnili na více než 300 let a podrobili je svým zájmům (mezi léty 1420 až 1777). Pak se tu v pohnutých dobách napoleonských válek střídali vládci, usilující o hegemonii v této části Evropy. Po Napoleonovi se tu stali pány Rakušané, a to až do roku 1918, kdy se Černá Hora stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Království Jugoslávie. Pak měl Kotor stejný osud jako celá Černá Hora.
Kotor byl od 15. stol. nejen bohatým městem mořeplavby a obchodu, ale i umění a řemesel. Byla tu proslulá malířská škola, vzdělávali se tu významní stavitelé působící i v sousedních zemích. Velkého mistrovství dosáhli také kotorští zlatníci.
Kotor býval podobně jako chorvatský Dubrovník velmi pokrokovým městem v oblasti zdravotní a sociální péče o své občany: měl lazaret, záchytnou hygienickou stanici, lékárnu, nalezinec, sirotčinec, bylo postaráno i o staré a invalidní občany.
Na předměstí Kotoru, ve Škaljaru, jsou na místním hřbitově pohřbeni hlavní vůdcové vzpoury námořníků proti velení rakousko-uherských lodí zakotvených v boce Kotorské. Došlo k ní v únoru 1918 na křižníku Sankt George v Kumborské úžině a přidaly se k ní posádky 40 dalších rakousko-uherských lodí kotvících v boce, tj. na 6000 námořníků. Vzpoura však byla potlačena a její vůdcové, k nimž patřil i Čech František Raš, byli popraveni.
Kotor představuje prototyp nevelkého přímořského pozdně středověkého dobře opevněného města s dochovaným starým jádrem. Starý Kotor zaujímá nevelký prostor ve tvaru trojúhelníku, sevřený hradbami v délce 5 km, které šplhají k pevnosti sv. Jana (Sveti Ivan) až do výše 260 m a jsou vysoké až 20 m a silné až 15 m. K pevnosti, z níž je nádherný výhled na město i boku, vede z města od Jižní brány nejprve průchod - zaklenutá branka v blízkosti kostela Kolegiata, resp. od paláce Grbonja (původně v něm byla nejstarší kotorská lékárna ze 14. stol.), a pak se stoupá po schodech kolem Mariánského kostela Gospa od Zdravlja.
Původní opevnění pochází z 9. stol., opevnění v dnešní podobě vybudovali v 15. stol. Benátčané, kteří je v dalších staletích zpevňovali. Jejich součástí jsou tři brány: Mořská brána (Vrata od mora), Říční brána (Vrata na rijeku, zvaná též Severní brána, Sjeverna vrata) a Jižní brána (Južna vrata). U jižní brány je vstup na městské hradby. Hradby mohly vydržet i několikaměsíční obléhání. Kotor však nebyl, stejně jako nedaleký Perast (viz Výlety), nikdy dobyt. Pevnostní systém se plně zachoval a je mimořádně cennou památkou pevnostního stavitelství. Podrobněji viz tematický článek: Procházka po kotorském opevnění.
Svou urbanistickou strukturou i koloritem představuje Kotor prototyp pozdně středověkého středomořského města.
Nejkrásnější a největší náměstí v historickém Kotoru je Náměstí zbraní (Trg od oružja) s několika pozoruhodnými budovami: hodinovou věží ze 17. stol., renesančním palácem benátského místodržícího a dalšími. Zajímavé je i malé historické Moučné náměstí (Trg od brašna) s barokními paláci, ale dominantu Kotoru a největší památku představuje katedrála sv. Tryfóna (Sveti Tripun), patrona města, mučedníka, který jako mladík zahynul ve Frýgii za Deciova pronásledování křesťanů. Jeho ostatky koupila kotorská obec v 9. stol. od Benátčanů, kteří obchodovali i s kostmi mučedníků. Tato nádherná románská stavba z 12. stol., jedna z nejkrásnějších na slovanském Jadranu, byla sice citelně poškozena při několika zemětřeseních, ale byla opravena a postaveny nové renesanční věže. Snad ještě cennější je interiér katedrály, především nádherné ciborium ze 14. stol. a stříbrná pozlacená pala s reliéfy světců ve tvaru ikonostasu (viz tematický článek: Za zlatými a stříbrnými poklady Kotoru a jeho blízkého okolí). Patří mezi nejcennější zlatnické práce na Jadranu (15. stol.). Velmi bohatá je i zdejší klenotnice s četnými předměty z drahých kovů a drahokamů; mimo jiné je tu nádherný stříbrný relikviář sv. Tryfóna z poloviny 16. stol. V obrazárně jsou velmi cenné italské obrazy.
Z kostelů v Kotoru stojí za pozornost i malý románský kostelík sv. Lukáše (Sveti Luka) z 12. stol. s cennou gotickou freskou a velkým počtem hodnotných ikon. Kostel sloužil až do roku 1812 katolíkům i pravoslavným. Po poškození zemětřesením mu byla vrácena původní románská podoba. Další z pozoruhodných kostelů je Kolegiata (Kolegijata, též Koledjata), rovněž v románském slohu, ze začátku 13. stol. Milovníci gotických fresek je mohou obdivovat v kostele sv. Michala (Sveti Mihajlo) z 12. stol. Je v něm umístěna i část městského lapidária.
K významným památkám Kotoru patří i domy bohatých mořeplavců a loďařů, např. rodiny Dragů, nesoucí prvky gotického, renesančního i barokního slohu, palác Grgurinů, Bizantiů, Beskućů, Pimů a dalších.
Z kotorských muzeí je nejhodnotnější Námořní muzeum (Pomorski muzej) v paláci Grgurinů (viz aktualita: Námořní muzeum Černé Hory v Kotoru je otevřeno po celý rok), seznamující s bohatou námořní historií Kotoru i celé boky, jakož i pozoruhodnou profesní, sociální a charitativní organizací kotorských mořeplavců, tzv. Bokeljským námořnictvem (Bokeljska mornarica), založenou v 9. stol. Tato organizace, nejstarší bratrstvo a stavovská organizace na východním Jadranu, se původně jmenovala Confraternitas nautarum Sancti Nicolae a sdružovala zdejší námořníky. Měla vlastní arzenál, prostor na stavbu a opravu lodí, vlastnila obchodní a válečné lodi, organizovala v případě potřeby i obranu Kotoru. Bylo to právě loďstvo tohoto bratrstva, které v bitvě u Lepanta zachránilo benátskou flotilu před úplnou zkázou. Bratrstvo provádělo bezpečnostní a zdravotní kontrolu lodí, lodního provozu a posádek v boce. Ze svých příjmů podporovalo nemocné a invalidní námořníky a rodiny těch, kdo zahynuli na moři. V čele bratrstva stál admirál. Bratrstvo bylo po staletí vůdčím činitelem rozvoje celé boky Kotorské. Zdejší námořní muzeum patří k nejbohatším svého druhu na východním Jadranu. Další informace viz tematický článek: Bokeljské námořnictvo.
V Kotoru a jeho okolí nejsou dlouhé a široké pláže, typické pro ostatní části černohorského přímoří. Pláže jsou většinou jen kratší, přírodní nebo uměle upravené. K těm trochu větším patří pláž Morinj, která se rozkládá pod silnicí a má povrch z písku a oblázků. V její blízkosti je kanál s jachtařským přístavem. Pláž Orahovac se nachází mezi Kotorem a Perastem. Markův mys (Markov rt) je pláž mezi obcí Stoliv a městečkem Prčanj u skupiny hotelových bungalovů.
Kotor je jedním z letovisek, která nabízejí širokou paletu sportovních možností, především vodních sportů, a to vodní lyžování, vodní pólo (v krytém i otevřeném bazénu), sportovní rybolov, veslování, jízda na vodním skútru, potápění (potápěčské centrum), sportovní rybolov, jachting (marina). U hotelu Fjord je hala pro míčové sporty a fotbalové hřiště.
Z ostatních sportů je možno hrát minigolf a tenis. V Kotoru a okolních obcích Dobrota, Stoliv a Perast jsou dráhy pro bocciu.
K nejprestižnějším zdejším sportovním akcím patří Černohorský pohár (Montenegro Cup) ve volném lezení (v květnu nebo červnu).
Kotorské letní slavnosti (Kotorske ljetnje fešte pro Arte) přinášejí četná kulturní představení, koncerty aj.; konají se v červnu až v srpnu (viz tematický článek: Kotorské letní slavnosti). Velmi zajímavý bývá Festival filmů o podmoří (Festival filma o podmorju) konaný v červnu. Pro návštěvníky jsou zajímavá kotorská muzea.
Aktualita: Kulturní, zábavní a sportovní akce v sezóně 2008
Mezi akcemi konanými v zimě a začátkem jara stojí na prvním místě slavnosti ke cti sv. Tryfóna (sv. Tripun), patrona Kotoru (Tripundanske svećanosti), které jsou jednak církevními oslavami, jednak velkými světskými slavnostmi Slavnosti se konají a zahrnují koncerty městské hudby, vystoupení členů historického bratrstva Bokeljského námořnictva - Bokeljska mornarica (viz tematický článek: Bokeljské námořnictvo), vystoupení národopisných skupin aj. Velké popularitě se těší festival Dny kamélií (Dani kamelija), v jehož rámci se koná výstava květin, ples kamélií, volba Miss kamélie (každoročně v březnu). K zajímavým akcím patří i Kotorský karneval v únoru.
Kotorské letní slavnosti (Kotorske ljetnje fešte) se soustřeďují kolem hotelu Fjord a tvoří je zábavní a kulturní programy. V červenci se koná Mezinárodní festival divadla pro děti (Internacionalni festival pozorišta za djecu) a Dětský festival (Dječji festival). Jednou z největších zábavních slavností je hudební festival Vůně Středomoří (Miris Mediterana), organizovaný vždy v červenci.
Turisty velmi oblíbené jsou Rybářské večery (Ribarske večeri) pořádané v červenci a srpnu s různorodým zábavním programem. V červenci probíhá Mezinárodní módní přehlídka (Medjunarodna modna revija). Hlavní akce v srpnu jsou Mezinárodní karneval (Medjunarodni karneval) a Bokeljská noc (Bokeljska noć) s různými zábavními programy a akcemi. Je to velká slavnost i pro místní obyvatelstvo: desítky člunů, lodí a plachetnic, nádherně vyzdobených plují kolem pobřeží, všude je kolem slávy a ruchu. Vybírá se nejkrásněji vyzdobená loď. Později se slavnost přenese do uliček starého Kotoru.
Aktualita: Kulturní, zábavní a sportovní akce v sezóně 2008
Mladí se mohou pobavit na diskotéce "Secondo Porto", která disponuje kapacitou 2000 návštěvníků a je jednou z nejmoderněji vybavených v zemi.
V nedalekém Perastu se v červenci koná Fašinada (fašinada znamená svážení, svoz), tradiční 560 let stará slavnost - procesí na lodích ke cti P. Marie Na skalách (Gospa od Škrpjela) na stejnojmenném ostrůvku (vždy v červenci). Námořníci a další místní obyvatelé přijíždějí na četných plavidlech na ostrůvek, jednak aby uctili zdejší proslulou ikonu Matky Boží, opředenou mnohými legendami, jednak aby podle staré tradice přihodili další kameny k upevnění ostrůvku v moři.
Perast je též místem konání srpnového festivalu mužských vokálních dalmatských souborů, tzv. klap.
Do Risanu, výletního cíle z Kotoru se v červenci jezdí na Risanské večery (Risanski večeri) se zábavním programem.
Kromě hotelů Teuta, který se nachází v Risanu (16 km severozápadně od Kotoru), a Vrmac, který se nachází v Pračanji (6 km severozápadně), jsou všechny hotely přímo ve městě Kotoru nebo v jeho bezprostředním okolí.