Černá Hora - průvodce po pobřeží
Herceg-Novi je největší město (27000 obyvatel) v boce Kotorské a současně její největší letovisko. Vyniká chráněnou polohou, mírným příznivým podnebím s dostatkem vláhy a mimořádným bohatstvím vegetace. Proslulý je zejména zdejší park, vlastně botanická zahrada s více než 2000 středomořských, subtropických a tropických rostlin (palmy, citrusy, banánovníky, fíkovníky, oleandry, mimózy, agáve aj.). Nádherné jsou i zahrady a parky zdejších hotelů (v zahradě někdejšího hotelu Boka roste např. na 20 druhů palem). Běžně tu roste na 250 středomořských a subtropických rostlin.
Herceg-Novi se pro své příjemné podnebí navštěvuje po celý rok. Pro účastníky zimních pobytů se organizují četné kulturní a zábavní akce, karnevaly a festivaly. Bohatý je zábavní a kulturní život i v létě. Herceg-Novi je i významným černohorským veletržním městem.
Západním předměstí Herceg-Novi je Topla, původně samostatné městečko a letovisko, administrativní součástí je nyní i Igalo.
V těsném sousedství Herceg-Novi směrem na východ leží Zelenika, jeden ze tří hlavních přístavů Černé Hory (především pro nákladní dopravu). V Zelenice je též jachtařský přístav.
Podrobnější informace o Herceg-Novi najdete v tematickém článku: Herceg-Novi - město mimózy, lázeňské tradice a pohnuté historie.
Původní obec Novi byla sice založena koncem 14 stol. bosenským bánem Tvrtkem I., avšak o její dobudování a rozkvět se zasloužil především humský vévoda - "herceg" Štěpán Vukčić-Kosaća, jehož vévodskému titulu "herceg" , který právě získal od římského císaře Fridricha III., vděčí město za své pojmenování. Štěpán Vukčić vybudoval z nového města středisko obchodu a manufakturní výroby. Mimořádnou úlohu v hospodářském rozvoji města hrála i těžba soli v blízkém okolí.
Následující historie Herceg-Novi byla velmi bouřlivá. Již ve 2. polovině 15. stol. se stali jeho pány Turci, kteří zpevnili jeho hradby a ještě zvýšili jeho hospodářský význam. Ve 30. letech 16. stol. se sice spojeným vojskům Španělska, Benátek a papežského státu podařilo Turky vytlačit, ale krátce nato oblehl město obávaný turecký velitel Hajrudin Barbarossa. Jmenoval se vlastně Heireddin nebo též Chaireddin Barbarossa; byl to turecký admirál, původně alžírský vládce, který se podrobil tureckému sultánovi. Proslul mnohými vítězstvími nad křesťanskými vojsky, mj. zničil v roce 1540 křesťanskou flotilu u Kréty. V boji o Herceg-Novi bojovalo nakonec jen 50 Španělů proti obrovské turecké přesile; když byli nuceni se i s velitelem F. Gonzagou vzdát, Hajrudinovi natolik imponovalo jejich hrdinství a odvaha, že jim daroval život a dovolil jim ve městě zůstat. Pak už zůstalo 150 let v moci Turků. Po nich se na 50 let usadili v Herceg-Novi Benátčané, které vystřídali Rakušané. Ti odešli až na základě mírových smluv po 1. světové válce.
Vzhled města je výsledkem neustálého mísení vlivu Západu a Východu.Z původního opevnění města se dochovaly: Španělská pevnost (Španjola) ze 16. stol. s mohutnou válcovou věží, zpevněná později i Turky, turecká pevnost Kanli-kula (což znamená Krvavá věž) rovněž ze 16. stol. V nové době byla upravena pro potřeby divadla pod širým nebem. Svůj název "krvavá" získala za tureckého panství pro obávané vězení v podzemních kobkách pevnosti. Pokládá se za jednu z nejdokonalejších dochovaných pevností na jižním Jadranu. Od moře chránila město benátská Mořská pevnost (Forte Mare), která se rovněž zachovala a byla adaptována v letní kino.
Staré město je s novou částí spojeno schodištěm s průchodem pod typickou hodinovou věží (sahat-kula) z 15. stol., kterou v 17. stol. přestavěli Benátčané. Turky připomíná ještě studně Karača (též se uvádí jako Karadža). Za pozornost stojí dominantní stavba paláce Burovićů nad městem, původně letohrádek bega Mahmuda, v podobě ze 17. stol. Dal si jej upravit velitel perastských oddílů Ivan Burović, který jej obdržel od Benátčanů za zásluhy ve společném boji proti Turkům. Zdejší kostel sv. Jeronýma (Sveti Jerolim) byl přestavěn z turecké mešity.
Nejvýraznější stavbou uprostřed města je velký kostel sv. Archanděla Michaela (Sv. Arhandjel Mihailo), postavený začátkem 20. stol. v srbsko-byzantském slohu.
Původní malé a úzké pláže zdejších hotelů byly podstatně rozšířeny a byly na ně navezeny oblázky, případně písek. Celkem je nyní v Herceg-Novi na 20 pláží, včetně těch, které jsou na výletních místech mimo město nebo v jeho blízkém okolí (v Tople, Igalu, Savině, v Meljine, Njivici, Djenovići, Bijele a dalších). Z těch, které jsou přímo v Herceg-Novi, uvádíme jen některá veřejná koupaliště: písečná pláž Raffaelo, písečná pláž Milošinovićova, písečná pláž Ćorovića plaža, bývalé hlavní městské koupaliště pláž Bijela vila s betonovými plošinami, v dnešním městském přístavišti a koupaliště Yachting Clubu s pískem a betonovými plošinami.
Kromě těchto pláží přímo v letovisku se navštěvují v okolí mimořádně pěkné a poměrně velké pláže. Nejkrásnější z nich je oblázková pláž Žanjica, rozprostírající se v širokém oblouku stejnojmenné zátoky na poloostrově Luštica jihovýchodně od Herceg-Novi; je dlouhá 300 m, lemovaná souvislým, převážně borovým porostem. Z Herceg-Novi je přístupná pouze člunem (3,8 nám. mil). V její blízkosti je pláž Mirište (mezi Žanjicou a mysem Mirište, který je též někdy uváděn jako mys Arza) s pískem a betonovými plošinami. U pláže jsou pohostinské a zábavní podniky. Další příjemná pláž, rovněž na poloostrově Luštica, a to přímo proti Herceg-Novi, je menší skalnatá a oblázková pláž Rose, mající intimnější charakter. Místo je velmi romantické, v blízkosti je stará rybářská osada. Dalším cílem bývá přírodní oblázková pláž v zátoce Dobreč. Jezdí se na ně taxi-čluny z Herceg-Novi.
Z pláží v Herceg-Novi a okolí byly oceněny prestižní "Modrou vlajkou" (viz aktualita: "Modré vlajky" pro černohorské pláže v r. 2008) tyto pláže: "Yachting Club 32", "Stevuzo", "Cuba libre" a "Porto". Jen pláž "Yachting Club 32" se nachází přímo v Herceg-Novi, při promenádě Pet Danica. K návštěvě ostatních jmenovaných pláží je nutné použít lodní taxi, kterých na protilehlý poloostrov Luštica jezdí dostatek. Přírodní oblázková pláž "Stevuzo" leží v zátoce Dobreč a obě další, také oblázkové "Cuba libre" a "Porto", v zátoce Žanjica. Dá se k nim dostat i po pevnině, když se za Tivatem odbočí z Jadranské magistrály na poloostrov Luštica a po 15 km se dojede do Mirište, kde je velké parkoviště.
Ten, kdo chce v tomto letovisku sportovat, má k tomu mnoho možností. Je tu několik potápěčských středisek, a to jak přímo v Herceg-Novi a v sousední Zelenice, tak i na poloostrově Luštica - v Rose. V nedalekém obci Bijela je Regionální středisko pro výuku potápěčů (Regionalni centar za obuku ronilaca). Sportovní rybáři mohou získat informace a kontakty v rybářském klubu, jachtaři v Yachting-Clubu, horolezci v horolezeckém klubu, vodní pólisté v klubu Jadran.
Dále zde může návštěvník provozovat míčové sporty: je tu hala pro košíkovou, házenou a volejbal, některé míčové sporty je možno hrát i na plážích. V tenisovém středisku jsou k dispozici tenisové kurty. Dá se jezdit na vodních skútrech, trénovat bocciu (dráhy jsou přímo v Herceg-Novi, v sousední osadě Meljine a nedalekých obcích Djenovići a Baošići). Startovním místem pro paragliding je lokalita Dizdarice (v 850 m n. m); slétá se na pobřeží v Igalu nebo v Zelenice.
V sousedním Igalu nově slouží místním i rekreantům moderní sportovní střediko se sportovní halou, čtyřmi tenisovými hřišti (otevřená), víceúčelovým hřiště pro košíkovou, házenou a odbíjenou (viz aktualita: Otevřeno nové sportovní středisko v Igalu u Herceg-Novi).
Konají se tu různé sportovní akce, mezi nimi např. Mezinárodní námořní regata, plavecký maratón Memoriál D. Mariće.
V letovisku je po celý rok bohatý zábavní život. Turisté se mohou pobavit v kavárnách, barech, diskotékách a účastnit se řady zábavních programů. Ve starém městě je noční klub.
V zimě, koncem ledna a v únoru je hlavní akcí Svátek mimózy (Praznik mimoze), jehož zábavní, sportovní a kulturní akce se konají po několik týdnů. Pořádají se např. karnevaly, rybářské večery, výstava květin, výtvarné výstavy, koncerty, divadelní představení, sklizeň mimózy. V létě, v červenci je jednou z největších akcí Festival písně a hudby "Sunčane skale", konají se koncerty oblíbených zpěváků a skupin populární hudby, pořádá se volba Miss.
Příznivci techna se mohou v srpnu vypravit do výletního místa Rose (poloostrov Luštica) na festival technohudby "Entrance". V srpnu je i velkou akcí festival hraných filmů.
Ve městě je stálé divadlo (Hercegnovsko pozorište), Umělecké centrum (Umjetnički centar) "AS" a několik galerií. Výběr kulturních pořadů je široký, konají se např. Hercegnovské dubnové divadelní slavnosti, Dny hudby (klasická hudba) v červenci, v témže měsíci veletrh knihy.
Město má bohatou nabídku hodnotných muzeí: Námořní muzeum (Pomorski muzej), Vlastivědné muzeum (Zavičajni muzej) s několika odděleními. U muzea je botanická zahrada. Je tu dále Umělecká galerie J. Benkoviće (Umjetnička galerija J. Benkovića). V sezóně se koná každoročně mezinárodní filmový festival.
U pořádaných akcí se často prolíná zábavní, kulturní a sportovní charakter.
Hotely Villa Alexandar, Perla, Villa Mireli , Plaža a Centar jsou přímo v letovisku Herceg-Novi. Další hotely se nacházejí v okolních menších letoviscích východním směrem: Rivijera a RR v letovisku Meljine (2 km od centra Herceg-Novi), Xanadu v Kumboru (5 km od Herceg-Novi), Max v letovisku Baošići (10 km), Jadranska Straža a Delfin v letovisku Bijela (12 km). Letovisko Njivice s pavilony Riviera leží 6 km jihozápadně od Herceg-Novi. Oba kempy leží mimo město, za jeho východním okrajem. V Herceg-Novi i v menších letoviscích na břehu boky Kotorské je bohatá nabídka ubytování v soukromí.