Pohoří Prokletije se stane pátým černohorským národním parkem

Předložením návrhu Zákona o národních parcích zahájilo Ministerstvo cestovního ruchu a chrany životního prostředí veřejnou diskuzi k prohlášení pohoří Prokletije pátým národním parkem v Černé Hoře. Zatím mají v Černé Hoře status národního parku pohoří Durmitor, Biogradska gora, Lovćen a Skadarské jezero (viz Ochrana přírody).

Podle návrhu bude mít národní park "Černohorské Prokletije" rozlohu 21647 hektarů. Na jeho území se budou nacházet dvě přísné rezervace, a to Hridské jezero (347 ha) a Volušnica (705 ha).

První iniciativa udělit tomuto nejdivočejšímu, nejméně probádanému a nejspletitějšímu černohorskému pohoří status národního parku pochází ze 70. let minulého století, k realizaci však dojde teprve nyní.

V pohoří Prokletije, které se rozkládá částečně na území Černého Hory, částečně na území Albánie a částečně i na území Kosova, tedy při východní hranici černohorského území, jsou jasně patrné stopy evolučních procesů, které probíhaly na Balkánském poloostrově od terciéru dodnes. Právě tomuto vývoji může dnešní pohoří Prokletije děkovat za četné dochované specifické endemické životní formy.

Oblast horského masívu vyniká mimořádným bohatstvím vod. Z tohoto hlediska jsou mimořádně zajímavá zdejší jezera, především Plavské, Hridské a Visitorské. Plavské jezero (Plavsko jezero) je největším jezerem ledovcového původu na Balkánském poloostrově, zatímco Hridské a Visitorské jezero (Hridsko i Visitorsko jezero) mají úzkou vazbu na zdejší reliktní endemické borové lesy.

Obzvlášť zajímavým přírodním úsekem je kaňon řeky Grlja u Vusanje s atraktivním vodopádem, nejvyšší vrcholky horstva na černohorském území Kolac/Maja Kolata (se svými dvěma vrcholy: Zla Kolata - 2534 m a Dobra Kolata - 2528 m) a Rosni vrh/Maja Rosit (2524 m), které jsou současně nejvyššími v Černé Hoře. Černohorci však uvádějí ve všech materiálech jako nejvyšší horu Černé Hory Bobotov Kuk (2522) v pohoří Durmitor. Důvodem je, že Durmitor ležící ve vnitrozemí Černé Hory je jejich srdci bližší, než oba vrcholky na odlehlých albánských hranicích. Nejvyšší vrchol celého pohoří - Jezerski vrh/Maja Jezerce (2694 m) se nachází na albánském území. Speleologickou hodnotu mají četné jeskyně, z nichž je nejpozoruhodnější Bezejmenná jeskyně (Bezimena pećina). Turisticky atraktivní jsou i zdejší kulturně historické památky. Hlavním střediskem oblasti je město Plav.

Pro své přírodní a další hodnoty představuje pohoří Prokletije potencionální území pro cestovní ruch, který jistě přispěje k udržitelnému rozvoji celého regionu.