Rozšíření Muzea města Perastu

Začátkem března letošního roku byly v Perastu (viz Kotor - Výlety) slavnostně otevřeny další prostory místního Muzea města Perastu, čímž získalo dalších 100 m2 výstavních ploch a dostatečně veliký depozitář.

Muzeum bylo založeno v roce 1937 a nacházelo se v jedné z nejkrásnějších historických budov na jihovýchodním pobřeží Jadranu, v paláci slavné perastské rodiny Bujovićů (Palata Bujović). Palác postavil přímo na mořském břehu koncem 17. století italský stavitel J. Batista Fonte ve stylu přechodu renesance v baroko.

Muzeum bylo těžce poškozeno při katastrofálním zemětřesení v roce 1979. Po několikaletých opravách bylo znovu otevřeno bylo v roce 1998, kdy se slavilo výročí 300 let mořeplaveckého školství a pedagogického působení zdejšího rodáka kapitána Marka Martinoviće.

Marko Martinović (1663 - 1716) byl zkušený mořeplavec a rejdař, patřil k nejschopnějším učitelům na námořní akademii v Benátkách, kde působil řadu let. Později založil vlastní mořeplaveckou školu v Perastu zvanou Nautika, která si získala takovou proslulost, že ji vybral jako vynikající odborné učiliště pro své budoucí námořní důstojníky ruský car Petr Veliký (viz tematické články: Tradice perastských kapitánů v boce Kotorské, Bokeljské námořnictvo, nejstarší a nejvěhlasnější sdružení námořníků na východním pobřeží Jadranu).

Muzeum patřilo vždy k významným muzeím Černé Hory a mělo bohatou sbírku dokumentů, navigačních map, přístrojů, modelů lodí, obrazů, sbírku praporů a zbraní aj.

Ve sbírce zbraní vynikal vzácný meč, který podle ústního podání daroval občanům Perastu chorvatský bán Petr Zrinski jako výraz obdivu jejich statečnosti v dlouholetých bojích s Turky.

Mezi prapory se vždy těšily největší pozornosti prapory ruské válečné flotily, které věnoval car Petr Veliký admirálovi ruské flotily perastskému rodákovi Matijovi Zmajevićovi jako výraz vděčnosti za významný podíl na ruském vítězství v námořní bitvě se švédy u Gangutu v roce 1714.

Ve sbírce obrazů zaujímají zvláštní místo portréty významných synů Perastu, vesměs námořníků.

Nejbohatší sbírky pocházejí z období největšího kulturního i ekonomického rozkvětu Perastu, tj. z období 17. a 18. století, spjatého s přítomností Benátské republiky v boce Kotorské.

Tyto sbírky nemohly být ani po částečné obnově muzea vystavovány a musely být uschovány v depozitářích, protože pro nedostatek finančních prostředků nebyla naděje na vytvoření podmínek pro jejich důstojnou prezentaci.

Projekt financovala společně s občinou Kotor americká agentura USAID v rámci svých revitalizačních programů, které v Černé Hoře realizuje mise agentury IRD (International Relief and Development).

Projekt perastského muzea je jedním z mnohých, kterými USAID usiluje o podporu cestovního ruchu v této oblasti. Od roku 2002 investovala do 89 projektů přes dva miliony dolarů. I my jsme se o některých zmínili v našich článcích, např. Propagace horských oblastí na severu Černé Hory, Nové informační středisko v Cetinji, Zpřístupnění antických mozaik v Risanu.